Řecko
Řecká republika (Elliniki Dimokratia)
další názvy: Ellada, Ellas, Hellas, Graecia (lat.), Greece (angl.)
Řecko je kolébkou evropské civilizace – snad každý si vybaví antické fi lozofy, umělce a politiky, olympijské hry, bohatou historii opředenou bájnými mýty a legendami. Řecko je také zemí nenapodobitelných přírodních krás. Blankytná obloha, hřejivé sluneční paprsky a tyrkysové moře, bílé domky poskládané jako kostky na úbočí svahu nad přístavem – to je typický řecký obrázek. Je to země s jedinečnou kulturou a vinnou révou, na mnoha místech vystupuje pohoří přímo z moře a tvoří tak okouzlující scenérie. Ať už se tedy vydáte do hor, lesů, k jezerům nebo na pobřeží, vždy spatříte nádhernou a svěží krajinu. Řecko je v neposlední řadě známé díky svým architektonickým a uměleckým pokladům. I během krátkého pobytu se můžete vypravit na výlet a prohlédnout si některé historické památky. Např. Meteora s kamennými kláštery patří k nejúžasnějším místům na světě. Toulky po ostrovech vás zavedou do starého přístavu Rhodos, kde kdysi stával Rhodský kolos, jeden ze starověkých divů světa, či k troskám královského paláce v krétském Knossu, středisku pozoruhodné minojské kultury. Jistě si najdete chvíli také na jedno z nejbáječnějších a přitom nejprostších potěšení, jaké Řecko nabízí – posezení u vynikajícího jídla se sklenkou svěžího domácího vína na břehu moře. Nezbývá než popřát KALIOREXI (= dobrou chuť) a JAMAS (= na zdraví)!
ZÁKLADNÍ INFORMACE
Název země: Řecká republika
Hlavní město: Athény
Poloha: jižní část Balkánského poloostrova + ostrovy, břehy Řecka omývá Jónské, Středozemní a Egejské moře
Sousední státy: Bulharsko, Makedonie, Albánie, Turecko
Rozloha: 131 957 km2, z toho ostrovy 25 042 km2
Délka pobřeží: cca 13 000 km
Nejvyšší bod: Olymp (2917 m n. m.)
Počet obyvatel: cca 10,7 milionu
Náboženství: řecké pravoslavné (98% obyvatelstva)
Státní zřízení: parlamentní republika v čele s prezidentem
ŘECKÉ MÝTY A LEGENDY
Řecká mytologie je propojená s bohatou a dramatickou historií a tvoří velmi zvláštní a zajímavou kapitolu řecké kultury. Příběhy se původně tradovaly ústně, kdy je zdatný vypravěč přednášel napjatému publiku. První písemně doložené texty pocházejí ze 6. století př. n. l. Všichni obyvatelé Řecka věřili v existenci dvanácti velkých božstev, která sídlí na vrcholu hory Olymp. Tato božstva byla do značné míry odvozena od přírodních úkazů, zároveň však měla zdůrazňovat lidské hodnoty a mravní zákony. Řečtí bohové tvoří společnost, která se v mnohém podobá společnosti lidské. Každý z nich má božskou moc, ale také lidské slabosti. Nejvyšší místo v mocenské hierarchii bohů zaujímá král Zeus. Byl nejmladším synem dvou Titánů, zmocnil se vlády nad světem a stal se bohem oblohy, deště a otcem všech pozdějších bohů i lidských bytostí. Jako zbraně používal hromy a blesky, a proto byla bouřka považována za projev Diovy nevůle a hněvu. Zemětřesení bylo zase důsledkem prchlivé povahy jeho bratra, boha moře Poseidóna, který často projevoval svou špatnou náladu tím, že tloukl trojzubcem do mořského dna. Hádes se stal bohem podsvětí. Apollon, bůh hudby, zemědělství, ochránce zdraví a veškerého umění, byl ztělesněním kultury. Diovým oblíbencem byla dcera Athéna, bohyně řemesel, umění a moudrosti. Její jméno nese i hlavní město Řecka. Artemis vládla lovcům, Asklépios lékařům, Héfaistos kovářům a Hermés zase zlodějům a obchodníkům. Půvabná Afrodíté byla bohyní smyslné lásky a krásy, bůh slunce se jmenoval Hélios a objížděl ve svém slunečním voze nebeskou klenbu. Pro Řeky nebyla příroda jen prostředím pro život lidí, ona skutečně žila! I v nejmenším potůčku, v malém kameni nebo rozkvetlém stromu viděli přítomnost živé bytosti. Celou přírodu obývaly nymfy – božské bytosti, které se zjevovaly nejčastěji v podobně krásných dívek. Naproti tomu satyrové s lidským tělem a kozlími kopýtky představovali zdivočelé síly. Tyto postavy jsou však v řecké mytologii druhořadé. Náboženství antické doby už dávno pominulo, a přece je stále přítomné i v naší civilizaci. Je inspirací mnohých románů a fi lmů, divadelních her a kreslených seriálů. Někomu tak může připadat úsměvné, když někteří dnešní Řekové tvrdí, že jejich zemi stvořil Bůh. Prý prosíval zeminu sítem, a pak chodil a rozhazoval kolem sebe úrodnou půdu. Když skončil, vysypal kamení, které se v sítu zachytilo, no a právě z té hromady vzniklo Řecko. Vydejte se s námi na dovolenou do Řecka nebo na některý z řeckých ostrovů a napište nám, která z verzí je ta pravá!
