last minute řecko - Řecká historie

Řecká historie

Řecké dějiny v datech

Starověké Řecko
- 3 - 2000 př.n.l. - kultury Sesklo a Demini na řecké pevnině, kykladská a minojská kultura na ostrovech, příchod indoevropanů (Achájů) z Balkánu
- kolem r. 1580 př.n.l. - vznik Mykén, styky se Sicílií a východním Středomořím
- okolo r. 1450 př.n.l. - zánik minojské říše na Krétě, pravděpodobně zemětřesením
- okolo r. 1200 př.n.l. - vznik městských států
- asi 1194 - 1184 př.n.l. - Trojská válka, po ní Odysseovy příběhy
- okolo r. 1000 př.n.l. - zakládání řeckých kolonií v Malé Asii
- okolo r. 950 př.n.l. - založena Sparta
- okolo r. 800 př.n.l. - žil slepý básník Homér
- 776 př.n.l. - první oficiální olympijské hry
- od r. 700 př.n.l. - kolonizace Středomoří pod vedením věštírny v Delfách
- okolo r. 600 př. n.l. - rozkvět kultury, sochařství,vynález bronzové duté litiny
- 594 př. n. l. - Solónova ústava v Athénách
- 570 - 480 (?) př.n.l. - žil matematik Pythagoras
- 560 - 510 - ztráta kolonií v Malé Asii, přešly do vlivu Persie
- 532 př.n.l. - Dionýsův kult v Athénách, uvedení první tragédie
- 512 - 449 př.n.l. - Peršané obsazují severní pobřeží Egejského moře, perské války
- 490 př.n.l. - bitva u Marathonu
- 478 - 477 př.n.l. - nadvláda Athén, attický námořní spolek
- 470 - 399 př.n.nl. - žil filosof Sokrates, pro kažení mládeže odsouzen k smrti
- 464 př. n.l. - zničení Sparty zemětřesením, až 20.000 mrtvých
- 442 - 429 př. n.l.- zlatá doba Athén, stavba Akropole (Periklés, Sofoklés)
- 427 - 347 př. n. l. - žil v Athénách filosof Platón
- 413 - 362 př.n.l. - války městských států
Makedonská říše
- 384 - 322 př.n.l. - žil filozof Aristoteles, vychovatel Alexandra Velikého
- 359 př.n.l. - Filip II. makedonským králem
- 356 př.n.l. - narozen Alexandr Makedonský (Veliký), Filipův syn
- 352 př.n.l. - bitva u Thermopyl, Filip poražen Athénami
- 346 - 340 př.n.l. - nadvláda Makedonie, Filip obsazuje Byzantion (dnes Instanbul)
- 336 př.n.l. - Alexandr nastupuje na trůn po zavražděném otci
- 334 - 323 př.n.l. - velká makedonská říše, tažení do malé Asie a Indie
- 323 př. n. l. - smrt Alexandra, osvobozovací boje z makedonské nadvlády
Nájezdy ze severu, římská kolonizace
- 287 - 275 př.n.l. - vpád Keltů do Makedonie a Řecka
- od r.220 př.n.l. - počátek narůstání vlivu Říma
- 215 - 146 př.n.l.- makedonské války, Řecko připojeno k římské provincii Macedonia
- 31 př.n.l. - 14 n.l. - Řecko je pod názvem Achaia římskou provincií
- 49 - 54 n.l. - křesťanské mise apoštola Pavla v Soluni, Athénách a Korintu
- 393 - poslední olympijské hry starověku
- 540 - 1085 - vpády Slovanů, Albánců, Normanů a norských Vaarangů
- 1194 - 1430 - vstup Benátek na řecké území, křižácké války
Turecká nadvláda
- 1453 - konec byzantského císařství (a tím i římské říše) nadvláda Turků
- 1573 - mír mezi osmanskou říší a Benátčany přenechává vládu nad Řeckem Turkům
- 1770 - neúspěšné řecké povstání proti Turkům podporované Rusy
- 1778 - v Ioanině narozen paša Ali, 30 let vládne regionu Albánie a severního Řecka
- 1821 - 1828 - osvobozenecký boj proti Turkům
Samostatné Řecko
- 1829 - 1830 - Turecko uznává a mocnosti garantují nezávislé Řecké království
- 1864 - 1881- připojeny Jónské ostrovy, Thessálie a část Epiru
- 1908 - po povstání proti okupaci Turky připojena Kréta
- 1912 - 1923 - Řekové získávají další území, ale ztrácejí oblasti v Malé Asii
- 1924 - 1935 - vyhlášena republika, poté referendem návrat k monarchii
- 1936 - vojenský převrat generála Metaxy, diktátorský režim
- 1941 - 1944 - země obsazena Německem, silný odboj, krutý postih civilistů
- 1945 - 1949 - krvavá občanská válka, chaotické poměry
- 1947 - připojeno souostroví Dodekanesos
- 1952 - vstup do NATO
- 1967 - 1974 - vojenská diktatura generála Papadopoulose
- 1974 - demokratické volby, vyhlášena Řecká republika
- 1981 - vstup Řecka do EU

Bohové a civilizace

Příběhy řeckého bájesloví překonaly všechny nástrahy věků a velmi podrobně popisují vztahy, povahy, osudy a chování řeckých bohů a lidí. Tyto legendy jsou základním kamenem evropské civilizace a kultury, inspirací pro pozdější generace a také zdrojem informací o životě starověkém světě.

Když podle pověstí olympští bohové přemohli Titány, začal na zemi i na nebi vládnout Zeus. Jeho manželkou byla Héra a spolu s nimi sídlilo na Olympu dalších deset bohů. Ti měli rozděleny své úkoly a pravomoci, drželi ochrannou ruku nad svými městy a oblíbenci. Kromě toho v příbězích existuje mnoho vedlejších bohů, démonů a nymf.

V řeckých bájích mají své místo i mýtičtí héroové. Jsou to hrdinové, kteří se většinou narodili ze spojení bohů s lidmi, byli členové královských rodin, měli nadpřirozené schopnosti, ale byli smrtelní. Podstatnou roli hrála také věštba, starořecké věštírny měly na život společnosti a události často rozhodující vliv.

Slovní spojení starověké Řecko je vlastně zkratka, ve skutečnosti šlo o řadu městských států a jejich dějiny, provázené častými válkami. Také později byly pokusy o sjednocení Řecka (i kvůli hornaté krajině) pomíjivé, vazby a spojení mezi oblastmi měly hlavně náboženský význam.

Starořecká civilizace se stala základem římské vzdělanosti, (symbolické je latinské přejmenování řeckých bohů), odtud pronikla do středověku, kde se během renesance těšila velkému zájmu. Novověk snad definitivně starověké Řecko rehabilitoval, systematicky se věnuje studiu historie a archeologii. Můžeme se tedy ještě určitě těšit na mnoho překvapivých nálezů.

Kulturní odkaz starověkého Řecka

Při návštěvě Řecka nebo bližším pohledu je patrné, že starořecká vzdělanost a kultura prostupuje většinu moderních oborů. Spokojíme se zde proto pouze s několika náznaky - budete-li mít zájem pátrat dál, určitě objevíte jiné zajímavé souvislosti.

Divadlo

má půlkruhový půdorys a vyznačuje se neobyčejnou akustikou. Hoďte uprostřed kruhového jeviště (orchestra) na zem desetník nebo zlomte sirku a zjistíte, že zvuky jsou jasně slyšet i v nejvyšší řadě. Řecké divadlo mělo ve společnosti zásadní společenský a informační význam. Řekové zavedli dělení divadelních her na tragedie a komedie, mnoho jich bylo později upraveno dalšími umělci a hrají se dodnes. Nejslavnějšími autory jsou Aischylos, Aristofanes, Euripides nebo Sofoklés.Z českých adaptací jsou známé např. Řecké pašije (B.Martinů).

Literatura

Epiku (pro báseň s dějem) a lyriku (pocity, nálady bez příběhu) v krásné literatuře znali již staří Řekové. Představitelem epiky je samozřejmě Homér se svou Illiadou a Odysseou, lyrické básně psala básnířka Sapfó nebo básník Pindaros. Odbornými a poučnými texty byly zákony, nařízení filozofická pojednání nebo poznámky o válečných taženích. Řečníci často mluvili spatra, například Diogenes si prý nikdy nepsal žádné poznámky… K současné popularitě řecké historie u nás přispěly zejména knihy Eduarda Petišky a Vojtěcha Zamarovského.

Filozofie

snadno zjistíte, že skoro vše už bylo ve starověkém Řecku vymyšleno a řečeno. Aristoteles zavedl vědeckou dělbu práce, Démokritos už věděl o atomech, Epikúros se zabýval lidskými slastmi, Hérakleitos prosazoval, že působením protikladů vznikají nové věci, Platón vytvořil teorii ideí, Plútarchos psal životopisy a Sokratés, přestože je dnes veřejně více znám svou manželkou Xantypou a tvrdil "vím,že nic nevím…", byl jednou hlavních postav řeckého myšlení.

Architektura a sochařství

mlčenliví kamenní svědkové dávných časů, poničení či ještě nedostatečně objevení na nás promlouvají na mnoha místech Řecka. Rozeznáváme tři základní řecké stavební slohy: nejstarší a nejjednodušší dórský, iónský je typický zavinutými hlavicemi sloupů a nejmladší, ozdobný korintský. Historie nám dochovala jména jako Feidias, Hippodamos, Praxitelés… Za průkopníka řecké archeologie je považován objevitel Tróje, Němec Heinrich Schliemann.

Věda a technika

staří Řekové už znali většinu dnešních vědeckých oborů. Archimédův zákon nám říká, že"těleso ponořené do kapaliny…", lékař Dioklés se zabýval anatomií, astronom Eudoxos sestavil důležitý kalendář a popsal zakřivení Země. Eukliedes založil aritmetiku a geometrii, Hérodotos je nazýván otcem dějepisu. Hippokratés založil vědeckou medicínu (dodnes skládají lékaři tzv. Hippokratovu přísahu) a Pythagorovu větu o obsahu čtverce nad přeponou zná každý školák.

Tělesná kultura

V každém starořeckém městě bylo sportoviště (stadion, gymnasion), známá je i dokonalá socha diskobola. V Olympii na Peloponésu založili Řekové tradici, která se udržela přes 600 let. V době olympijských her se zastavily všechny boje a borci soutěžili hlavně v pětiboji a jezdectví. Hry byly významnou politickou a společenskou událostí. Francouz baron de Coubertin na tuto tradici navázal a první novodobé olympijské hry se konaly v Athénách (1896). Maratónský běh (42,2 km) je vzpomínkou na vojáka, který běžel po bitvě u Marathonu v plné zbroji do Athén, aby oznámil "Zvítězlil jsme!"

Politikové a vojevůdci

Lidské dějiny jsou vytvářeny také bojem a taktikou. Mnoho mocných osobností podporovalo umělce nebo učence a uvádělo svými rozhodnutími jejich díla v život. Jména jako Agamemnon, Periklés, Solón nebo Alexandr Veliký jsou obecně známá. O Alexandrovi se traduje, že rozetnutím gordického uzle mečem předvedl světu geniálně jednoduché, rychlé a konečné řešení.